3. srpna 2014

NNŽ/Landscape Festival report



O své lásce k industriálním místům jsem se tu už zmínila, a tak přikládám další příspěvek do sbírky, tentokrát z domácích vod či spíše kolejí a opět s drážní tématikou. Možná jste navštívili Nákladové nádraží během posledního Design Bloku, ale i v tom případě stojí za to se sem znovu podívat. Kulturní památka Nákladové nádraží a jeho využití jako kulturního prostoru je, myslím, jedna z nejlepších věcí, co se Žižkovu a vlastně celé Praze mohla stát. 

Od 18.6. do 9.9. tu probíhá Landscape Festival. Tentokrát se můžete na Nákladové nádraží podívat v klidu, bez davů lidí, bez závratného vstupného (vstup zdarma) a podle mě i s kvalitnějším obsahem, i když
to je samozřejmě ovlivněno mým zaujatým pohledem a tím, že začínám být z Design Bloku vcelku otrávená...



Může se to možná zdát zvláštní, že krajinářská výstava je umístěna do industriálního prostoru, ale on je ten název „krajinářská architektura“ taky tak trochu zavádějící. Krajinářská architektura totiž dost často nemá s krajinou nic společného a navíc Nákladové nádraží žije svým vlastním a docela bohatým životem, no posuďte samy!

Na pondělní komentované prohlídce s guru české krajinářské architektury Vladimírem Sittou (který se mimochodem po třiceti letech profesního působení v Austrálii vrátil postavit českou krajinářskou architekturu na nohy a vede nyní nový obor na ČVUT - katerdu Krajinářské architektury)jsem měla pocit, že konečně existuje v Česku osoba, která má charizma a bude schopna povědomí o krajinářské architektuře rozšiřovat a začne se tu něco dít.



Expozice na Nákladovém nádraží není určena odborníkům, spíš naopak, přibližuje krajinářinu všem, kteří mají zájem se o ní něco dozvědět. Kromě panelů s nejrůznějšími zajímavými projekty z celého světa, tu najdete i projekty na aktuální téma, které řeší místa nám dobře známá. Třeba návrh na úpravu náměstí Jiřího z Poděbrad, náměstí Jiřího z Lobkovic nebo různá řešení žižkovského Tachovského náměstí - ano, ten prostor kde se nachází tunel do Karlína, a co už dávno nevypadá jako náměstí. Na různá řešení budoucí podoby náměstí se můžete podívat tady a můžete i vyplnit anktetu Městské části Praha 3 a přispět k budoucí úpravě osobně.


tady na těch plážových schodech v Tel Avivu jsem před třemi měsíci
seděla a ani jsem nevěděla, že dostaly nějakou cenu :)

návrh Tachovského náměstí nazvaný Žižkovská pavlač 



Žižkov City, uf!

V suterénu pak prezentuje developerská firma Sekyra Group několik svých vizí na drážních pozemcích - Žižkov City, Smíchov City a Rohan City. To mě trochu vyděsilo, ve všech případech se totiž z oněch míst ztrácí onen genius loci, když jsem viděla tu vizualizaci opraveného Nákladového nádraží, to sterilní prostředí, bez jediné rzi a staré patiny, trochu mi přejel mráz po zádech... kam se poděl ten duch místa?



V suterénu ale najdete i inspirativní počiny studentů z různých krajinářských fakult. Nejvíc mě zaujal projekt na propojení Karlína s Vítkovem pomocí struktury lávek.



Je tu i jakási studovna, kde se na panelech s městskou tématikou můžete dozvědět o problémech řešených ve veřejných prostranstvích a o tom, jak komplexní, kreativní a složitý tento obor je.



Nejazjímavější pro mě ale byly samotné instalace různých autorů na téma krajina/město/veřejný prostor. 

Samo Nákladové nádraží má úžasnou industriální atmosféru a génia loci a musím říct, že nápad využít na jednotlivé instalace nákladové vagony byl skvělý.



Oslovila mě instalace 50 tůjí pro českou krajinu aneb kde domov můj Vladimíra Sitty... kdybych psala 1000 věcí co mě serou, tak tůje by byla rozhodně v první desítce hejtů.

Tak a už vám nebudu spoilerovat co všecko tu můžete vidět... na víc se běžte podívat samy! Otevřeno je denně 13-21 hodin a je tu i bar a fajn posezení na vagonech v lehátkách a i nějaké to rozptýlení tu najdete!




  
Na začátku září se tu budou konat přednášky s různými krajinářskými architekty, vstupné opět zdarma!




No a ještě jedna pozvánka nakonec!
Od 19. srpna se tu bude promítat film Gottland z (nut)produkce mého muže. 
V Praze bude uveden tenhle povídkový film podle knižní předlohy Mariusze Szczygiela pouze tady na NNŽ, a to přímo v kolejišti. Film jsem zatím neviděla, ale po včerejší zkoušce to bude stát za to už kvůli té atmosféře, tak se přijďte podívat! Program promítání zde a více také na fb.





2 komentáře:

  1. Skvělý report, Lenko! Díky, rozhodně zajdu.
    Panu Sittovi vůbec nezávidím kulturní šok po návratu z Austrálie...a pevně doufám, že Sekyra nikdy nedostane do svých pařátů žádný veřejný prostor v České repubłice. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. i já mám občas šok, a to jsem nebyla 30 let mimo ;) Sekyra to Hell!

      Vymazat

Děkuji za komentáře!