28. června 2015

Divadelní salón republiky


V Hradci jsem byla naposledy na exkurzi po místních parcích a přírodních hřbitovech před spoustou lety a jsem ráda, že jsem se po delší době vrátila a zase trochu víc objevila, co je Hradec za krásný město. Docela dlouho jsem ho totiž měla v hlavě uložené jen jako přestupní stanici a dopravní uzel, kde se dost často ztratím při hledání hradecké dálnice...



Divadelní festival Open Air Program v Hradci Králové probíhá už 15. rokem. Koná se v Hradci celých deset dní a můžete tu vidět spousty různých divadel, divadelních spolků i muzikantů pod širým nebem i na krytých scénách a v šapitó.



cirkusové představení spolku Husí krky
Klicperovo divadlo

Nejsem zrovna fesťákový typ, ale tenhle městský způsob festivalu mě tedy oslovil mnohem víc než nějaké letištní a polní varianty. Nemusíte se totiž omezovat jen na program festivalu, ale můžete objevovat místní kavárny, parky, náplavku nebo si udělat tour po zdejších architektonických skvostech od Gočára a Kotěry. A možností je opravdu hodně... 
Muzeum východních Čech od Jana Kotěry
A my jsme to přesně tak pojali, představení jsme prokládali kavárnami a procházkami a musím říct, že i přes nepřející počasí to bylo moc fajn.

secesní elektrárna zvaná Hučák 

hradecká náplavka u Labe, sobota a nikde nikdo
Aperolová pauzička

Náměstí Jana Pavla II. a nový pivovar

moderně upravené Pivovarnické náměstí


Vrchlického sady na ostrohu soutoku Labe a Orlice


Škodovo sousoší Soutok Labe a Orlice

jediné, co Hradci dělá ostudu je to šílené parkoviště na Velkém náměstí

princezna Lada v růžové zahradě

restaurace Lokalis na Velkém náměstí nás překvapila svěží nabídkou krásně ozdobených jídel z lokálních surovin
v kavárně Na Kole mají zase výběr nejrůznějších káv a kromě pressa vám udělají u aeropress či vacuum pot


katedrála Sv. Ducha
stavili jsme se i pro místní vyhlášené čokolády do Jordi´s  (seasalt/kozomléčná/mléčná)
A zakončili jsme to autorský čtením z nové povídkové knihy Jiřího Hájíčka, Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku.



Hradec má pěkný i autobusový nádraží!

Přidávám ještě Vávrův Šumný Hradec Králové třeba vás naláká ještě trochu víc, stojí totiž za návštěvu i bez festivalu, je to přeci salón První republiky!    




P.s. Jízdenka na vlak z Prahy stojí 100Kč, nemohla jsem uvěřit!

25. června 2015

Petit Expedition

Úžasné mikrosvěty na krk i na prst půbobí trochu jako ze sna či z říše pohádek. 


jde doslova o mravenčí práci
... s kapkou rosy

Netradiční a originální šperky vytváří pod značkou Petit Expedition Helena Sedláčková z materiálů původně určených pro stavbu modelů železnic. A protože Helena je zubní laborantkou, je nejen velmi zručná v práci s těmito titěrnými věcičkami, ale používá k výrobě i speciální lepidla, která opravdu drží. V kombinaci s baňkami z tvrzeného skla, které zvládají i velmi nešetrné zacházení, jsou to prostě velmi efektní a přesto nositelé šperky.


Kdo by nechtěl mít na krku kousek lesa

nebo kapradí...
nebo mechu...

nebo všechno dohromady!


prstýnky jako pro víly z mechu a kapradí

tenhle ptáček neuletí

prstýnek z rybníčku brčálníčku

prstýnek z křišťálové studánky


Tak který je váš favorit? Kdybyste po nějakém zatoužili, přidala jsem je už i do e-shopu tady a taky tady.

19. června 2015

O mechu a kokedamách

Další častá otázka... Jak to vlastně je s tím mechem na kokedamách? 



Proč je ze začátku mech na kokedamě krásně zelený, ale po několika týdnech začíná hnědnout?
Děje se tak hlavně proto, že v interiéru nejsou pro pěstování mechu vhodné podmínky. Mech potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost, kterou mu většinou uvnitř našich příbytků nejsme schopní zajistit, navíc je velmi citlivý na chlorovanou vodu.


Mech na kokedamě proto působí spíše jako takový přírodní květináč, aby se zemina při namáčení nevyplavovala. Časem kořeny uvnitř prorostou celý kulatý bal, který se tak utuží, že mech už ani není potřeba. Kokedama má pak spíše hnědou či černou barvu. 


jako tenhle starouš olivovník Hugo, už dávno nemá zelený mech, ale začaly se na něm tvořit zelené řasy a to vypadá taky velmi pěkně, o trávovém rozcuchu nemluvě


Mech sice za chvíli zhnědne, ale není radno zoufat, může se totiž stát, že to u vás s těmi mechovými podmínkami nebude tak strašné (zvlášť pokud máte vlhkomilnou rostlinu), mech se časem postupně obnoví a kokedamu krásně poroste. 
jako na téhle dva roky staré kokedamě, síťka z provázků je tak zarostlá v mechu, že už ani není vidět
Není ale dobré se tomu snažit napomoci příliš častým namáčením kokedamy do vody, to nesvědčí rostlinám, kterým by mohly začít uhnívat kořeny. Přeci jen namočením se bal poměrně dost nasákne a většina rostlin nemá rádo přelévání! 
Pokud chcete mechu pomoci v růstu, můžete kokedamu častěji rosit.


sličná palmička chamaedora sličná


A když budete mít štěstí (a vhodné podmínky), tak vaše kokedama po pár letech může vypadat i takhle.


15. června 2015

Artsemestr léto 2015

Ještě dnes do 18 hodin máte možnost navštívit letošní Artsemestr na UMPRUM.

My si to s Adou daly včera a bylo to velmi příjemné letní odpoledne. Přidávám pár fotek pro inspiraci, jen omluvte, že neuvádím autory a názvy děl, bylo toho opravdu hodně a bylo horko, takže jsem si jen vyfotila, co mě zrovna zaujalo a víc neřešila...
Kdybyste to letos nestihli, můžete zajít třeba na prezentaci diplomek, která probíhá 18. - 26.6.


čistě letní záležitost - zmrzlinová světla


skládací květináče na bylinky a super klec na zebřičky
zátiší

hodně nás zaujala koncepce Fenomény Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace, kde studenti rozebírají a graficky doprovází různé fenomény současné doby

těžko říct, jestli je to také umělecká instalace či jen náhodné seskupení objektů...

a ty výhledy...